Obr. 1 - Ritsu-Rei. Foto Natalia Jagelska

Není náhodou, že první pravidlo z dvaceti pravidel Shoto Nijukun zní:

"空手道は礼に始まり礼に終る事を忘るな"

"Karate-do wa rei ni hajimari, rei ni owaru koto o wasuruna."

"Karate začíná a končí respektem, úctou."

Ostatně jako všechny jiné lidské vztahy.

"Bojové metody, u kterých lidem chybí vzájemná úcta, nejsou bojová umění, ale pouze opovrženíhodné násilí. Fyzická síla bez vzájemné úcty, není nic víc než hrubá síla a pro člověka je bez přínosu." [1]

Naplnění tohoto pravidla v praxi je základním předpokladem pro úspěšné mezilidské vztahy, tedy i pro studium, a to nejen umění sebeobrany.

Tento článek se snaží nalézt odpovědi na otázky:

1. Co je to umění?
2. Co je to sebeobrana?

Umění

Co je to umění? Opravdové umění vzniká z působení živého ducha, z citu. Lidský duch se projevuje city tzn. tím, čemu se všeobecně říká »srdečnost«. Tedy právě tím, co člověka dělá člověkem! Aby bojové umění mělo opravdovou hodnotu a pro člověka smysl (význam), mělo by být rozvíjeno jako umění života a vést k duchovnímu vzestupu. Pokud při výuce, bojových a i jiných umění, chybí tento aspekt duchovního vzestupu, nejedná se ve své podstatě o umění, ale jen o určitou zručnost. 

Jak mistr Jigoro Kano (28. 10. 1860 – 4. 5. 1938), tak mistr Gichin Funakoshi (10. 11. 1868 – 26. 4. 1957) zdůrazňovali úlohu duchovního rozvoje při studiu bojových umění.

Pojem umění můžeme definovat jako projev lidského ducha a současně jako nástroj napomáhající k jeho vzestupu, k čemuž je mimo jiné zapotřebí:

• rozpoznání dobra a zla, což nemusí být vždy snadné,
• čistota myšlenek, v naší společnosti je poměrně lehké nezabíjet, nekrást ..., ale udržet myšlenky, aby se neuchylovaly do negace je mnohem těžší.

Dobro a zlo

Otázka dobra a zla je v BUDO stěžejní otázkou, kterou se zabýváme od nepaměti. Např. Taira Shigesuke (1639 - 1730) v Bushido Shoshinshu (Bushido pro začátečníky, mladé samuraje) píše: „Válečník musí porozumět významu slov dobro a zlo, aby ve svém životě mohl dobro konat a zlu se vyhýbat. Tím nastoupí správnou cestu válečníka. Konání dobra a odvaha by měli být jedněmi z hlavních cílů profesionálního válečníka. V případě že válečník není schopen rozlišovat mezi dobrem a zlem, pak se může kdykoli stát, že bude bojovat za věc, kterou je lépe ignorovat“. [2]

O důležitosti rozpoznání dobra a zla píše v knize Karate-do Kyohan mistr Gichin Funakoshi: „Hodnota umění závisí na jeho použití. Když je použito pro dobrý účel, tak má umění velkou hodnotu, ale pokud je zneužíváno, pak není většího zla nebo škodlivějšího umění než karate“. [3] 

Jigoro Kano definoval dva vzájemně propojené principy Seiryoku-Zenyo a Jita-Kyoei. "Tento koncept nejlepšího využití energie je základním učením Kanova Judo. Jinými slovy, co nejúčinněji využívat energii k dobrému účelu se vztahuje na všechny typy lidské činnosti a vede k plnému využití duchovní a fyzické energie při realizaci zamýšleného záměru. V případě Judo je na tomto principu založen jak útok, tak i obrana, a také vše, co řídí proces výuky." [4]

Jigoro Kano usiloval, aby každý člověk žil v harmonii a spolupráci s ostatními. Říkával: "Nic není důležitějšího, než žít šťastně spolu. Pokud všichni spolupracují, práce každého člověka prospívá nejen jemu, ale i ostatním. Což je naplnění principu harmonie a spolupráce Jita-Kyoei." [5]

Aby práce jednoho člověka opravdu prospívala nejen jemu, ale i ostatním, musí být dělána se snahou o co nejlepší výsledek.

"Pokud se člověk zajímá jen o vlastní blaho, dojde nevyhnutelně ke kolizi se zájmy ostatních lidí. Kvůli sobeckosti se dostane do velkých nepříjemností, sobectví pak vede zpravidla k sebezničení. Podíváme-li se, co se děje dnes ve světě, zjistíme, že všechny věci velké i malé se vzájemně propojují. Lidé až moc často jednají jen v souladu se svými vlastními zájmy, zatímco odmítají uznat potřeby druhých. To vede k vzájemnému zničení." [5]

"Na tomto světě není jiná cesta, než Jita-Kyoei, v níž všichni lidé hrají svou roli ve společnosti, aby vzájemně prosperovali. Měli bychom zastavit nesmyslné konflikty a místo toho se řídit zásadou Jita-Kyoei. Pokud budeme postupovat skrze maximalizaci efektivního využití energie, povede to ke zdvojnásobení vitality Země." [5]

"Pokud porozumíme základní moudrosti Judo a aplikujeme ji v životě, pak všichni lidé budou moci žít svůj život rozumným způsobem. Takto by měl člověk studovat Judo, které jsem založil. Věřím, že pokud více lidí pochopí hlavní principy judo, pomůže tato filozofie také vést jejich životy. Proto vás všechny vybízím, abyste vyvinuli velké úsilí a zahájili tento trend ve společnosti." [4]

"Z tohoto důvodu vás prosím, abyste přijali principy Seiryoku-Zenyo a Jita-Kyoei a posunuli vpřed se všemi lidmi svět."  Jigoro Kano [5]

Čistota myšlenek

Gichin Funakoshi v Karate-do má životní cesta píše následující: „Kara“ znamená „prázdný“. Za prvé „Kara“ symbolizuje, že toto umění sebeobrany nepoužívá zbraně, jen holé nohy a prázdné ruce. Dále, že žáci karate-do směřují nejen ke zdokonalení jimi zvoleného umění, ale také směrem k vyprázdnění srdce a mysli ode všech přízemních přání, marnosti a negativních myšlenek. [6]

Fudoshin

Charakterní lidi posiluje vědomí, že činí věci, které jsou správné a správně. Proto je důležité konat dobré věci s čistými myšlenkami. Například vojáci bránící svou vlast, mají zcela jinou motivaci než vojáci agresora a pokud tak činí s čistými myšlenkami nedopouštějí se zvěrstev. Tuto zásadu vložil jako třetí pravidlo z dvaceti pravidel do Shoto Nijukun Gichin Funakoshi:

"空手は義の補け"

"Karate wa gi no tasuke."

"Karate je pomocníkem spravedlnosti."

„Když zkoumám sám sebe a vidím, že jsem v právu, pak ať já čelím jednomu tisíci či deseti tisícům protivníků, musím postupovat vpřed“. "Cvičenci karate musí stát na straně spravedlnosti za všech okolností a pouze v situaci, kdy není jiné volby, mělo by dojít na použití rukou a nohou jako zbraní."  [1]

Fudoshin je klidný duševní stav (stabilní emoce). Založený na vnitřním přesvědčení, že bojujeme za správnou věc a že situace už není jinak řešitelná. Je to schopnost zachovat klid v situaci, kdy jsme pod tlakem. Fudoshin vyžaduje odhodlání bojovat bez ohledu na výsledek! Bojujeme za věc, za kterou má cenu i položit vlastní život! Člověk mající Fudoshin si udrží stav vnitřního klidu i uprostřed konfliktu. Fudoshin se často překládá jako „nehybná mysl“. Je to stav neochvějné vůle, kdy postupujeme v před s duchem neovlivněným překážkami ve zvolené cestě. Je to dosažení čisté a odhodlané mysli. [10]

Říká se, že Fudoshin slouží jako štít srdce.

Velký japonský šermíř Tsukahara Bokuden (塚 原 卜 伝, 1489 - 6. března 1571) řekl: „Duševní klid, nikoli dovednost, je známkou zralého samuraje.“

Uklidnění mysli a stabilizace emocí je důležité pro koncentraci, na které může vzniknout „Zanshin“.

Sebeobrana

Co je to sebeobrana? Sebeobrana je souhrn znalostí, dovedností a schopností, které slouží především k ochraně života, zdraví, majetku, cti, osobní a domovní svobody atd… [7]

Správně vyučovaná sebeobrana chrání život a zdraví nejen v ostrém konfliktu, ale i v průběhu výuky – přípravy. Žel v reálné praxi tomu tak vždy není. Například o Judo se často tvrdí, že se jedná o tzv. jemnou cestu, přesto jen málokdo ví, že v období let 1983 až 2009 zemřelo v důsledku úrazů 108 mladých judistů, v roce 2010 se počet zemřelých zvýšil na 114 judistů [8]. A to jen ve školní výuce na japonských základních a středních školách (věkové rozmezí od 12 do 18 let), z toho 60 % na zranění mozku. Průměr čtyř úmrtí ročně je výrazně vyšší než v kterémkoli jiném školním sportu v Japonsku.

Nezapomeňme, že tato čísla nezahrnují úmrtí mimo školu, například v soukromých judo klubech, takže celkový počet úmrtí mladých lidí je vyšší. Rovněž došlo k velkému počtu vážných zranění. Někdo by mohl namítnout, že Judo není sebeobrana, autor článku však Judo považuje za umění sebeobrany i přes to, že si uvědomuje, že ve většině klubů bylo "degradováno" na pouhý sport.

Je potřebné si uvědomit že tréninkoví partneři nesou vzájemnou odpovědnost za ochranu života a zdraví, a to nejen právní, ale zejména morální. Toto uvědomění odpovědnosti přispívá k naplnění zásady Jita-Kyoei.

Sebeobranu můžeme dělit na osobní a profesní sebeobranu či obranu. Profesní sebeobrana (profesní obrana) je sebeobrana určená pro profese vyžadující specifické úpolové znalosti. Jedná se zejména o příslušníky a pracovníky AČR, PČR, MP, VP, Hradní stráž a SBS. Díky právu a různé funkci se, po technické stránce, profesní sebeobrana výše uvedených složek liší. Pod pojmem úpoly se zpravidla rozumí činnosti vedoucí k překonání břemene, či oponenta nebo partnera. [7]

Snad každý národ má svůj bojový systém. Při podrobnější analýze těchto systémů zjistíme, že se od sebe zase tak mnoho neliší, jak by se na první pohled mohlo zdát. Všechny komplexní bojové systémy na světě v sobě zahrnují techniky úderů, kopů, hodů, strhů, páčení a škrcení. [7] 

Není tedy zase tak důležitá otázka, jaké bojové umění vyučovat? Ale jak? A zejména koho? [7] 

Na tomto webu prezentovaný sebeobranný systém je založen na studiu technik a principů Ju-jutsu Kodokan Judo a Dento Karate-do. Je určen pro řešení krizových situací, dává šanci, nikoli jistotu, uhájit svůj život. Princip šance spočívá v citu (cítění) vejít do útoku agresora ve správném čase (principy Oji-waza), který je ovšem velmi krátký.

Vlastní metodika se opírá o tři základní teze, protivník (agresor):

1. je vždy větší, silnější a zručnější – máme jen jedinou šanci,
2. nemusí být sám,
3. může být ozbrojen.

Z výše uvedených axiomů plyne, že výuka by měla být vedena s důrazem na studium techniky Todome, na minimalizaci času potřebného na jednoho protivníka a zejména na studium vejití do času útoku agresora.

Je důležité zdůraznit, že cílem sebeobrany není boj. Sebeobrana spočívá v předcházení situacím, které mohou být potenciálně nebezpečné. Nejlepší obrana je vyhnout se nebezpečným situacím a prostředím tím, že:

• jsme pozorní ke svému okolí (Zanshin – neustálé reálné vnímání a vyhodnocování situace),
• odhalíme nebezpečí včas, tzn. dříve, než se situace stane nezvládnutelnou (Feeling – tušení, intuice, ...). [9]

Feeling (intuice, cítění či vycítění) má dvě základní funkce (strategickou a taktickou). Na strategické rovině je to právě vyhnout se riziku ještě dříve, než by potenciálně mohlo nastat. Na taktické rovině je cítění či vycítění, nástrojem pro zachycení mentálního pohybu agresora, tzn. vycítění spuštění útoku před počátkem fyzického pohybu agresora. Což obránci, v ideálním případě, umožňuje spustit reakci ještě před fyzickou akcí agresora a zachytit jej v Kyo na samém počátku jeho útoku.

Pravidlo páté z Shoto Nijukun:

技術より心術.

Gijutsu yori shinjutsu.

Intuice (cítění či vycítění) je důležitější než technika. [1]

Závěr

Jen pokud je Goshin-jutsu chápáno jako komplexní umění sebeobrany, chránící vědomě lidské tělo, které poskytuje ochranu lidskému duchu, čímž potenciálně umožňuje jeho vzestup, pak to dává tomuto dlouhodobému úsilí teprve smysl.

Pokud Goshin-jutsu chápeme opravdu komplexně, tak jej můžeme vnímat současně jako:

• umění sebeobrany,
• výchovný a vzdělávací systém,
• zdravotní cvičení, či cvičení pro zdraví,
• meditaci za pohybu,
• umění všestranného harmonického rozvoje jedince prostřednictvím opravdového studia techniky,
• nástroj k rozmělnění ega,
• cestu hledání duchovních hodnot prostřednictvím fyzické a mentální praxe.

Dle slov Hidetaki Nishiyami: „Hledání vývoje cestou studia Dento Karate-do nemá žádných hranic“.

Dle mistra Jigora Kana: „Judo není sport, ani hra. Považuji jej za princip života, umění, vědu či nauku, jak co nejúčinněji využívat energii k dobrému účelu.“ 

Dle autora tohoto článku bychom právě takto měli nahlížet na Goshin-jutsu.

Použitá či doporučená literatura

[1] FUNAKOSHI, Gichin and NAKASONE, Genwa [With an afterword by TAKAGI Jotaro a translated by TERAMOTO John]. The twenty guiding principles of karate: the spiritual legacy of the master. Kodansha USA, 2004. 128 s. ISBN 978-1-56836-496-4

[2] TAIRA, Shigesuke. Bushido Shoshinshu: Bušidó – Cesta samuraje. Kateřina Magrlová; Barbora Matošková; Utagawa Kuniyoshiho; Pavel Brabec. 1st edition. Praha: Temple, 2002. 94 s. ISBN 80-901641-8-8.

[3] FUNAKOSHI, Gichin. Karate-dó Kyóhan. Tokyo: Kodansha International, 1973. 256 s. ISBN 0-87011-190-6.

[4] KANO, Jigoro. What is Seiryoku-Zenyo?: Words of Kano Shihan. In: Kodokan Judo Institute [online]. Tokyo: Kodokan, 1922 [cit. 2019-10-28]. Dostupné z: http://kodokanjudoinstitute.org/en/doctrine/word/seiryoku-zenyo/

[5] KANO, Jigoro. What is Jita-Kyoei?: Words of Kano Shihan. In: Kodokan Judo Institute [online]. Tokyo: Kodokan, 1925 [cit. 2019-10-28]. Dostupné z: http://kodokanjudoinstitute.org/en/doctrine/word/jita-kyoei/

[6] FUNAKOSHI, Gichin. KARATEDÓ - Má životní cesta. Praha: Naše vojsko, 1994, 75 s. ISBN 80‑206‑0176‑7.

[7] HAŠKA, Milan. Sebeobrana a její podstata: Teorie 3 - Profesní tělesná výchova In: Elektronická knihovna [online]. Brno: BPA, 1993 [cit. 2024-07-29]. Dostupné z: https://eknihovna2.bpa-brno.cz/documents/796?chapter_id=7129

[8] V Japonsku padl první trest za jedno z mnoha dětských úmrtí při judu [online]. Praha: MAFRA, 2011 [cit. 2020-05-08]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/sport/ostatni/v-japonsku-padl-prvni-trest-za-jedno-z-mnoha-detskych-umrti-pri-judu.A111005_190340_sporty_jok

[9] NISHIYAMA, Hidetaka. Traditional Karate Coach´s Manual. Los Angeles: International Traditional Karate Federation. 57 s. Dostupné z: https://www.goshinjutsu.cz/prirucka_trenera.pdf

[10] MCKINNON, Thomas D. What is Fudoshin?: And How to Achieve It? In: The Shotokan Times [online]. 14.11.2019 [cit. 2020-04-29]. Dostupné z: https://shotokantimes.com/2019/11/14/what-is-fudoshin-and-how-to-achieve-it/

[11] Japan Judo Accident Victims Association (JJAVA). Online. 2010. Dostupné z: https://judojiko.net/eng/. [cit. 2024-10-13].

Upozorněni o ochraně autorských práv

Obsah (loga, grafika, webdesign, texty) webu www.goshinjutsu.cz je chráněn autorským zákonem číslo 121/2000 Sb. Použití obsahu tohoto webu k dalšímu šíření je bez předcházejícího výslovného souhlasu autora stránek neoprávněné. Pokud jste použili či hodláte použít ve vašich publikacích obsah tohoto webu, ocitujte to.

Příklad citace této stránky:

HAŠKA, Milan. Goshin–jutsu: Filosofie. Goshin–jutsu [online]. 2023, 7.10.2024 [cit. 2024-10-08]. Dostupné z: https://www.goshinjutsu.cz/Goshin-jutsu

Vytvořeno: 24. 7. 2024 | Aktualizováno: 13. 10. 2024 | Navazující článek